10.2020.38
Provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení a využívání Evropského fondu pro energetickou účinnost
Evropská komise, Generální ředitelství pro energetiku
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění Evropského energetického programu pro hospodářské oživení a o využívání Evropského fondu pro energetickou účinnost.
Páteří energetické unie je odolná infrastruktura. V roce 2018 byly zprovozněny důležité propojovací projekty a byla významně posílena regionální spolupráce.
V této souvislosti sehrál klíčovou úlohu Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR), který zajišťoval finanční podporu významným infrastrukturám společného zájmu, aby se mohly integrovat trhy s elektřinou a plynem a posílila se bezpečnost dodávek.
NahoruI. POKROK V PROVÁDĚNÍ PROGRAMU
Energetická infrastruktura a inovace jsou ústředními prvky EEPR a jsou stále stejně důležité jako v roce 2009, kdy byl program zřízen.
Tato zpráva mapuje u každé části programu pokrok, jehož se dosáhlo při realizaci projektů a při využívání Evropského fondu pro energetickou účinnost. Navazuje na zprávu přijatou v roce 2018 a zabývá se realizací projektů a prováděním plateb v období od 31. srpna 2016 do 31. prosince 2018.
NahoruII. REALIZACE PROJEKTŮ CELKOVĚ
Do konce prosince 2018 bylo dokončeno 43 projektů z 59 (+ 6 oproti roku 2017) a příjemcům byly vyplaceny prostředky v celkové výši 2 514 424 758 EUR (po odečtení inkasních příkazů v hodnotě 196 099 270,83 EUR (viz příloha).
Situace u plynárenské a elektrizační infrastruktury je následující: většina projektů je dokončena a dva ještě probíhají.
Výrazného pokroku dosáhli iniciátoři projektů, které integrují větrnou energii vyráběnou na moři do elektrizační soustavy. Na druhé straně u posledního zbývajícího projektu zachycování a ukládání CO2 přistoupili iniciátoři k zastavení finanční podpory.
Komise se rozhodla ve finanční podpoře investorů pokračovat, jestliže bude i nadále zřejmé, že je možné konečné rozhodnutí o investici a že projekt má stále značný význam pro společnost.
1. Plynárenská a elektrizační infrastruktura
Podprogram EEPR pro infrastrukturu podpořil 44 projektů ve třech hlavních oblastech činnosti (propojování plynárenských soustav, zpětný tok plynu a elektřina).
Přislíbeny na ně byly prostředky v celkové výši 2 267 574 462 EUR, přičemž do 31. prosince 2018 z nich byla příjemcům vyplacena částka 1 669 370 233 EUR. Platby jsou podmíněny tím, že se příjemce k realizaci projektu pevně zaváže prostřednictvím konečného rozhodnutí o investici.
1.1 Dosavadní pokrok
K dnešnímu dni bylo dokončeno 38 ze 44 infrastrukturních projektů (+ 3 oproti roku 2017), čtyři projekty byly ukončeny a dva stále probíhají.
V odvětví elektřiny bylo dokončeno všech dvanáct projektů (+ 2 oproti roku 2017).
Pokud jde o propojování plynárenských soustav, bylo dokončeno 13 z 18 projektů (+ 1 oproti roku 2017), dva projekty pokračují podle nového harmonogramu a tři byly ukončeny.
Co se týče zpětného toku a propojovacích projektů ve střední a východní Evropě, třináct projektů bylo dokončeno a jeden projekt v Rumunsku byl v září 2014 Komisí ukončen.
Od poslední zprávy o provádění EEPR je patrný zejména tento pokrok:
-Propojení mezi Bulharskem a Řeckem (IGB) představuje klíčovou cestu pro přepravu plynu z transjadranského plynovodu a řeckého zkapalněného zemního plynu na sever a je důležitým projektem pro diverzifikaci dodávek plynu v jihovýchodní Evropě. Jedná se o projekt společného zájmu (PSZ 6.8.1) a o prioritní projekt v rámci energetického propojení střední a jihovýchodní Evropy (CESEC). Komise tomuto projektu od počátku poskytuje politickou a finanční podporu. Projekt získal 45 milionů EUR z Evropského energetického programu pro hospodářské oživení a 39 milionů EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V roce 2018 vykázal další pokrok. Na ministerském zasedání CESEC, které se konalo v červnu v Sofii, podepsaly Bulgarian Energy Holding a Evropská investiční banka memorandum o porozumění týkající se úvěru na projekt. Projekt získal výjimku z předpisů EU upravujících oblast energetiky (Komise jej v červenci 2018 mimo jiné částečně vyňala z pravidel pro přístup třetích stran). Komise také schválila státní podporu z veřejných prostředků a přístup k bulharským strukturálním fondům. Realizace projektu zdárně pokračuje, všechny postupy zadávání zakázek byly dokončeny a na konci května 2019 byla zahájena výstavba.
-V Kyperské republice připravuje ministerstvo energetiky, obchodu, průmyslu a cestovního ruchu v současné době vybudování terminálu pro příjem zemního plynu, který pomůže diverzifikovat kyperský energetický mix, přispěje k ukončení energetické izolace ostrova a usnadní zapojení nezávislých producentů elektřiny z plynu do hospodářské soutěže. Očekává se, že zemní plyn vstoupí na kyperský trh do roku 2021.
Aktuálně se předpokládá, že první z probíhajících projektů bude dokončen do konce roku 2021 a druhý do konce roku 2022.
2. Projekty větrné energie na moři
2.1 Dosavadní pokrok
Podprogram pro větrnou energii na moři sestával z devíti projektů, které získaly podporu ve výši 565 milionů EUR rozdělenou do dvou hlavních druhů činnosti, a sice:
— rozsáhlého testování, výroby a využívání inovativních turbín a základových konstrukcí na moři (šest projektů),
— rozvoje modulových řešení pro integraci velkého množství přenášené větrné energie do elektrizační soustavy (tři projekty).
Čtyři z těchto devíti projektů byly dokončeny a dva byly předčasně ukončeny. Na projekty bylo vyplaceno 341 639 214 EUR (po odečtení inkasních příkazů). Zbývající tři projekty dosud probíhají.
2.2 Dosavadní pokrok podle odvětví
2.2.1 Pokrok, pokud jde o inovativní turbíny a konstrukce na moři
Co se týče větrného parku u Aberdeenu (Aberdeen Offshore Wind Farm), začalo 1. července 2018 ve větrném parku Aberdeen Bay společnosti Vattenfall fungovat jedenáct větrných turbín s největší kapacitou na světě. V září 2018 bylo oficiálně otevřeno středisko European Offshore Wind Deployment Centre (Aberdeen Offshore Wind Farm). Poslední zpráva o projektu a závěrečná platba jsou očekávány ve třetím čtvrtletí roku 2019.
2.2.2 Pokrok, pokud jde o integraci větrné energie do elektrizační soustavy
Realizace zbývajících dvou projektů, Kriegers Flak a COBRAcable, celkově postupovala podle očekávání. V případě projektu Kriegers Flak bylo zahájení konečného komerčního provozu naplánováno na konec září 2019. Navzdory zpožděním a dalším problémům, které se během projektu objevily, začali příjemci v druhé polovině července 2019 plánovat uvedení do provozu.
Pokud jde o projekt COBRAcable, je dokončena instalace měníren v Nizozemsku a Dánsku, ale došlo ke zpoždění v instalaci menších úseků kabelu. Dokončení instalace kabelu a testování systému se očekávalo v druhém pololetí roku 2019. Ihned poté (na konci roku 2019) by měl být zahájen komerční provoz. Součástí projektu COBRAcable je studie, jež má určit a popsat důležité koncepční aspekty, které bude třeba zohlednit, aby bylo vysokonapěťové stejnosměrné propojení COBRAcable připraveno na budoucí provoz v rámci víceterminálové soustavy. V souvislosti s tímto úkolem byly předloženy nové dokumenty.
3. Zachycování a ukládání CO2
Daný podprogram EEPR obnášel šest projektů a podporu ve výši 1 miliardy EUR. Cílem bylo demonstrování úplného procesu zachycování, přepravy a ukládání CO2.
Dokončen byl jeden projekt (Compostilla ve Španělsku), díky němuž vznikla fungující pilotní zařízení pro zachycování, přepravu a ukládání CO2. Čtyři projekty byly předčasně ukončeny, neboť jejich iniciátoři se rozhodli, že investici neskuteční, a jeden projekt byl zastaven bez dokončení. Na tyto projekty bylo vyplaceno 387 211 547 EUR (po odečtení inkasních příkazů v celkové výši 48 660 666,85 EUR).
NahoruIII. EVROPSKÝ FOND PRO ENERGETICKOU ÚČINNOST
V prosinci 2010 bylo z Evropského energetického programu pro hospodářské oživení přiděleno 146,3 milionu EUR na finanční nástroj pro projekty v oblasti udržitelné energetiky. Částka 125 milionů EUR posloužila jako příspěvek EU do Evropského fondu pro energetickou účinnost (EEEF). Ten byl zřízen v červenci 2011 a prostředky v něm dosáhly…
